Biologicky rozložitelné odpady včetně kalů z ČOV

Biologicky rozložitelné odpady včetně kalů z ČOV

Problematika biologicky rozložitelných odpadů

Biologicky rozložitelné odpady jsou objemově a hmotnostně významnou skupinou odpadů, která v případě uložení na skládky ohrožuje složky životního prostředí skleníkovými plyny a škodlivými průsaky.


V rámci výzkumného záměru „Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany ŽP a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)“ MZP0002071102 (2005-2011) byly práce zaměřeny na sledování možnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (BRO) v ČR a EU, včetně související legislativy BRO se vztahem na BRO pro ČR, spolu se získáním informací o pohledu řešení v EU, zajištění nových informací o použitelných strategiích a nástrojích k redukování množství komunálních biologicky rozložitelných odpadů (BRKO), ukládaných na skládky. Byly připraveny podklady pro optimální varianty nakládání s odpadem z kuchyní a stravoven pro podmínky ČR s využitím zkušeností ze zahraničí. Byly shromážděny informace o kritériích konce odpadu (end of waste) pro biologicky rozložitelný odpad.

Ve vzorcích kompostů byly zjišťovány mikrobiální ukazatele (intestinální enterokoky, termotolerantní koliformní bakterie a Salmonely), byla sledována stabilizace BRO pomocí stanovení respirační aktivity u vybraných vzorků kompostů z komerčně provozovaných kompostáren. Dále byla sledována zralost kompostů (provedením zkoušek ekotoxicity - terestrická zkouška inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa), a to i u vzorků kompostu obsahujících jako vstupní materiál odpad z kuchyní a stravoven. Byl proveden provozní pokus na vybrané kompostárně s cílem vyhodnotit účinnost hygienizace ověřením procesu vnesenými indikátorovými mikroorganismy, v kompostu, kde vstupními materiály byl také kuchyňský odpad. Dále byla ověřována stabilita digestátů z bioplynových stanic pomocí metody hodnocení úplné anaerobní biologické rozložitelnosti organických látek v neupravovaném a neředěném vzorku digestátu – Metodika testu zbytkové produkce bioplynu z digestátu.

V roce 2010 bylo pokračováno v shromažďování nových informací o použitelných strategiích a nástrojích k redukování množství BRKO ukládaných na skládky a posouzení získaných dat z hlediska aplikovatelnosti v ČR se zaměřením se na oddělený sběr BRKO v členských zemích EU, sledování kvality kompostů a jejich certifikaci včetně poplatků a finančních nástrojů směřujících k podpoře třídění a odklonu BRKO od skládkování - podpora technologií na využití odpadů.

V roce 2006 byla vedle řešení výzkumného záměru součástí samostatných prací ve VÚV T. G. Masaryka v.v.i. činnost BIP (informační centrum pro bioodpady) spolu s vedením evidence kalů využívaných v zemědělství. Od roku 2007 byla tato činnost ve VÚV T.G. Masaryka ukončena a evidence převedena do agendy CENIA - agentury pro životní prostředí.

Problematika kalů z ČOV

Předmětem prací bylo sledování a analýza údajů a informací o množství, složení a vlastnostech kalů a o způsobech nakládání s nimi v ČR, v EU i ve světě. Na základě analýz a hodnocení získaných dat současného stavu pak lze v případě potřeby zpracovávat a předávat podklady pro postupné zpřesňování, respektive pro následnou aktualizaci různých materiálů koncepčního a bilančního charakteru v ČR i regionech spolu se situačními zprávami a podklady pro potřeby EUK při hodnocení stavu v EU. Účelem prací bylo dosáhnout souladu mezi relevantními směrnicemi EU a našimi zákony a souvisejícími vyhláškami v praxi.

Od roku 2005 byla řešena problematika kalů z komunálních ČOV jako složky BRO společně v rámci výzkumného záměru „Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany ŽP a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)“ MZP0002071102 (2005-2011). Výzkum byl v dané oblasti směrovaný na analýzu složení kalů z komunálních ČOV s vazbou na zjišťování reziduí léčiv a prostředků osobní péče (PPCP). Konkrétně byly sledovány látky s estrogenním účinkem (17α-ethinylestradiol (EE2), 17β-estradiol (E2), estron (E1)), dále pak farmaka diklofenak, karbamazepin, kyselina klofíbrová, ibuprofen, kyselina salicylová a 4-nonylfenol jako zástupce přípravků osobní péče. Získané vzorky kalu byly analyzovány metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LS/MS). Dle získaných dat jsme konstatovali, že naměřené koncentrace byly u všech sledovaných PPCP nižší v odvodněném než v neodvodněném kalu, s výjimkou zástupce etoxylátů metabolitu 4-nonylfenolu. Předpokládáme kumulaci pouze ethoxylátů v kalech a odtok ostatních sledovaných PPCP látek z ČOV do povrchového toku. Zdůrazňujeme, že zjištěné koncentrace a závěry CeHO jsou výsledky screeningu, který byl proveden v omezeném množství a časovém období.

Užitečné informace:

 Přehled zařízení zpracovávajících biologicky rozložitelné odpady (6.6 kB, HTML)

 Metodický návod o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady podle stávajících právních předpisů (342.5 kB, Adobe Acrobat dokument)

 Metodika testu zbytkové produkce bioplynu z digestátu (108.7 kB, Adobe Acrobat dokument)

 
Mapa webu CeHO | Tisknout stránku | Správa webu